Auschwitz-Birkenau byl největším německým nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem založeným během II. světové války v Němci okupovaném Polsku. Název získal podle německého názvu polských obcí Osvětim a Březinka. Po německé invazi do Polska v září 1939 byly obě vesnice anektovány Třetí říší a přeměněny na tábory smrti. Velitel tábora, Rudolf Höss, při Norimberských procesech uvedl, že zde zemřely více než tři miliony lidí. Podle Státního muzea Auschwitz-Birkenau však v tomto táboře zahynulo 1,1 milionu lidí (přesto číslo R. Hösse je pravděpodobnější), z nichž přibližně 90 % byli Židé. Většina obětí byla zavražděna v plynových komorách plynem Cyklon B; smrt ostatních byla způsobena systematickým hladověním, nucenými pracemi, absencí zdravotní péče, popravami a „lékařskými experimenty.“ V roce 1947 založilo Polsko k uctění památky obětí muzeum na místě prvních dvou táborů. Do roku 2009 prošlo branou s nápisem Arbeit macht frei na 35 milionů návštěvníků (každoročně asi 700 tisíc).